Českolipští florbalisté dosáhli v této sezoně historického úspěchu, povedlo se jim poprvé v Superlize postoupit mezi nejlepší osmičku. Ve čtvrtfinále sice prohráli s Tatranem Střešovice 0:4 na zápasy, ale to nijak neumenšuje ten další krok, který udělali směrem k české elitě.

Když před léty začal v České Lípě florbalový boom, byl mužský A tým složen v drtivé většině z místních odchovanců. Bohužel především ze zdravotních důvodů museli postupně velmi nadějní hráči (Jan Merlíček, Dominik Jansa, Radek Matějíček, Jan Hřebřina a další) pověsit florbalku na hřebík. Další dali přednost zaměstnání a na florbal už jim nezbylo tolik času (což je logické, pořád je to spíše amatérský sport). Z toho původního kádru, který vybojoval slavně první ligu a poté Superligu, zůstali jen Štěpán Slány, Lukáš Mlejnek a Jakub Jirsa. A právě poslední dva jmenované jsme požádali o rozhovor.

Jste jedni z mála českolipských odchovanců. Čím si tu dlouhověkost vysvětlujete?

Lukáš: Co mě vždy drželo a nadále drží, je skvělá parta. V podstatě celý můj život je spjatý s florbalem a já se rád v té společnosti pohybuju. Možná bych vymyslel více důvodů, proč působím v FBC Česká Lípa, ale tohle je to první, co mě napadá.

Kuba: Lukáš má samozřejmě pravdu. Já jsem si původně myslel, že to hraju hlavně kvůli kamarádům. Ale poslední dobou, jak ti jednotliví kamarádi, s kterými jsme začali hrát, odpadli, tak pak člověk zjistí, že to dělá, protože to má rád a že ho to baví.

Povedlo se vám dosáhnout historického úspěchu. Kam řadíte postup do čtvrtfinále ve vašem osobním žebříčku?

Kuba: Já se nechci rouhat. Z toho hráčského hlediska ale není úplně super ukončovat sezonu čtyřma prohrama... Takže v tom play-off pro mě byla nejlepší ta série s Ostravou. Ano, zahráli jsme si play-off, ale nemělo to ty správný koule jako třeba v minulé sezoně s Karlovými Vary. (Česká Lípa porazila až v sedmém zápase západočeský klub a udržela si příslušnost v Superlize – pozn. autora). Tam byly ty správné emoce.

Lukáš: Je to tak. Paradoxně ta sezona, která je označovaná za nejúspěšnější, tak končí prohrou, což jsme dříve nezažívali, protože se končilo vždy vyhraným posledním zápasem. Když to zpětně promítnu, tak na mém osobním žebříčku mám nejvýše postup do superligy a předchozí postup do první ligy. A ještě pro mě hodně znamenala první výhra v extralize (původní název Superligy). Před zápasem v Ostravě jsme stáli v tunelu a říkali si, co se asi na hřišti bude dít. A nakonec z toho byla výhra a tři body…nezapomenutelný zážitek.

Kuba: Kdyby nám někdo před těmi sedmi roky řekl, že budeme hrát play-off, tak bych si klepal na čelo, že je to blbost.

Co chybělo v loňských sezonách, aby to vyšlo? Zpravidla jste nebyli úplně daleko od play-off.

Kuba: Nezvládali jsme v minulých sezonách poslední zápasy. Dá se říci, že ani letos. Ale pomohlo nám, že spodek tabulky byl letos slabý. Pardubice byly v dezolátním stavu i ostatním klubům odešli důležití hráči. My jsme naopak doplnili kádr.

Lukáš: Nezvládali jsme důležité zápasy, kdy jsme měli bodovat. A to ani letos. Ale paradoxně jsme zvládali zápasy s top týmy jako je Tatran, Chodov či Sparta. Body získané s těmito týmy nám v konečném součtu pomohly.

Kuba: Je super, že jsme dokázali udělat ten krok dál. Ale z mého pohledu by teď neměl být cíl dostat se do semifinále, ale spíše se dlouhodobě etablovat v tom středu tabulky. Dělat pravidelně čtvrtfinále a nemít tak problémy se záchranou.

Lukáš: Jak říká Kuba, etablovat se do středu tabulky a neříkat si, že budeme hrát do desátého místa, abychom si zajistili předkolo. Do první šestky ale zároveň objektivně ještě opravdu nepatříme.

Jak dlouho ještě plánujete hrát?

Lukáš: Sám ještě nevím. Teď si dám pauzu, dám si čas na jiné aktivity.

Pak si v klubu zrekapitulujeme sezonu. Samozřejmě cítím, že je to rok od roku těžší. Rychlost už není taková, co bývala. I herní vytížení už není takové, jaké bývalo dříve. Člověk si to musí všechno sečíst a říci si, jestli to má nebo nemá smysl. Zároveň není jednoduché říci si ze dne na den, tak a je konec.

Kuba: Tak já jsem ještě mladý kluk (směje se). Pokud o mě budou trenéři stát, tak bych rád ještě pár sezon odehrál. Dělal jsem si průzkum a zjistil jsem, že mi chybí nějakých osmdesát zápasů do pětistovky.

Pořád jsou českolipští fanoušci nejlepší v Superlize, nebo zažíváte i v jiných halách bouřlivou atmosféru?

Lukáš: Teď Štěpán (Slaný) v jednom rozhovoru podotkl, že každý říká, že jejich fanoušci jsou nejlepší. Ale ti naši jsou opravdu nejlepší! Neznám lepší atmosféru, než je u nás. A každý se sem bojí jezdit.

Kuba: Stoprocentně, to jsou fanatici. (směje se) Mně se to hrozně líbí a to je právě ta velká část toho, proč mě baví hrát florbal. Já si nedovedu představit hrát každých 14 dní před prázdnou halou. Zkrátka hlasití fanoušci dávají florbalu ten správný šmrnc.

Lukáš: Napadají mě Otrokovice, tam to bývalo celkem bouřlivé.

Měli jste během kariéry nějaké zdravotní potíže, které vám nedovolily odehrát třeba až půl sezony?

Lukáš: Celou kariéru mě trápily především kotníky, ale většinou jsem byl schopný do pár dnů, týdnů být zpět na hřišti. Bohužel přišla i vážnější zranění, nejdříve zranění kolene v postupové sezoně, které teď naštěstí drží a dva roky zpět mě svalové zranění vyřadilo téměř na celou sezonu. Ale myslím, že v porovnání i s mladšími spoluhráči, mi tělo pořád celkem drží (úsměv).

Kuba: Já jsem neodehrál téměř celou postupovou sezonu do superligy kvůli dvoum operacím s kolenem. Naštěstí se mi pak docela povedlo play-off a nasledná baráž, což pro mě byla velká satisfakce.

Koho tipujete na letošního vítěze Superligy?

Kuba: Letos si netroufám tipovat, liga byla nebývale vyrovnaná ve všech patrech tabulky a i díky tomu, že si to v semifinále nakonec rozdají objektivně čtyři nejlepší týmy, tak nás snad konečně čeká nějaká zajímavá zápletka.

Lukáš: Rozhodne se mezi dvojící Tatran a Mladá Boleslav. V superfinále hraném na jeden zápas už je to loterie, budou rozhodovat detaily. Titul přeji ale Mladé Boleslavi.

Umíte si třeba představit, že si za pár půjdete zahrát do nižších soutěží za jiný klub (třeba Ústí nad Labem, které je relativně nejblíže) nebo zkrátka máte ve svém srdci: Jednou Lípa, navždy Lípa?

Lukáš: Vždycky Lípa!!

Kuba: Já určitě ne, tohle pro mě není vůbec téma.

Autor: Alex Neugebauer

Foto: Archív FBC Česká Lípa