Standa Bejda: Chceme ukázat, že nejsme jen do počtu

0 182

Stanislav Bejda, jeden ze symbolů úspěšného českolipského klubu FC Démoni, který patří k těm několika málo oddílům, co drží nad vodou sport v našem okrese. „Bejdič“ je navíc asistentem trenéra v reprezentaci malé kopané, která vloni získala titul na mistrovství světa. Tento zkušený harcovník má za sebou i hráčskou reprezentační kariéru ve futsalu. I proto zaslouženě ho zařazujeme do nové rubriky: Osobnost českolipského sportu.

Hrajete za Démony už více jak šest let. Jak vzpomínáte na začátky v České Lípě?
Chtěli jsme hrát nejlepší futsal ve druhé lize. Ale ten tým se tak rychle stabilizoval, že se hned povedlo postoupit. To byl velký nadplán. Ten tým, dá se říct, úplně tu futsalovou kvalitu neměl, ale bylo tam srdíčko, byla tam parta. Teď je tým stabilizovaný, futsalová liga se tu dá hrát, byť ne na té nejvyšší úrovni.

Napadlo by vás před těmi šesti lety, že tu ještě v tuto chvíli budete hrát?
Karel Kruliš (trenér) a Jirka Šubrt (předseda) jsou moji kamarádi. Dohodli jsme se, že na starý kolena si ještě zahraju a pomůžu klukům v té první lize a až to nepůjde, pomůžu trenérsky v rámci svých možností, protože mám toho trochu víc. Tohle všechny strany respektují, a i díky tomu to funguje.

Kádr se postupem let obměňuje. Teď zde hrají především přespolní hráči. Bývá to pravidlem i třeba v jiných týmech?
Ano, je to tak i v ostatních týmech, v Litoměřicích a Teplicích jsou to Brazilci, ve Slavii Makedonci a zároveň se do většiny prvoligových týmů dostává málo mladých hráčů z juniorských lig, výjimku tvoří kluci z Mělníku a Slavie. Ale i u nás jsou odchovanci, jako Honza Bažant, Matouš Kubelka nebo Tomáš Kotek a na tréninky chodí ti nejlepší z juniorských soutěží, aby se trochu seznámili s vrcholovým futsalem. Většinou jsou ale kluci, co tady hrají futsal v mládeži fotbalisti, kteří v zimním období zkouší hrát i futsal a na vrcholový futsal to je málo. Ti nejlepší fotbalisté v České Lípě ale nezůstávají a jdou hrát vyšší fotbalové soutěže, do Mladé Boleslavi, Liberce či Jablonce. I tito hráči, co nedosáhnou na nejvyšší fotbalovou úroveň, se vrací a my se je snažíme občas zapracovat do týmu, aby se dostali na takovou kvalitu, aby mohli futsalovou ligu hrát. Protože liga je kvalitní, má svoji úroveň. Hrají tu profíci, cizinci a Brazilci jsou ve futsale top. Naše liga je podle různých statistik asi čtvrtá nejlepší v Evropě.

Dá se říci, že pro ty kluky, kteří hrají v Démonech, je na prvním místě futsal?
Ano, futsal je pro ty kluky na prvním místě. Ať už jsou to kluci hrající za Skalici, Havlásek a Švec. Samozřejmě se snaží to zkombinovat, aby mohli hrát obojí, ale řekl bych, futsal je pro ně o trošičku víc. Co se týká kluků z Prahy, ti také hrají v podobných soutěžích jako je krajský přebor či I. A třída. Navíc hrají sálovku, ale také je pro ně futsal jednička.

Teď se vrátil, jak už jste zmiňoval, Matouš Kubelka. Kterého bývalého spoluhráče byste, kdyby to šlo, také rád zase přivítal v dresu Démonů? Na koho rád vzpomínáte? Kdo by byl oporou týmu?
Nejvíce jsem si historicky rozuměl s Karlem Vrabcem, ale to je historická éra – sezony 1998 až 2002 v TS Slavík Bakov, výborně jsem si rozuměl s Jirkou Novotným a Ivošem Ulichem v pražské Slavii a fotbalově jsem si rozuměl i s Jirkou Štajnerem, který za Démony v jedné sezoně nastupoval a možná si spolu opět zahrajeme za veterány. Z českolipských byli výborní Kýček, Müler, Kaňkovský, kteří byli futsalově zdatní, ale dali přednost velkému fotbalu.

Jak hodnotíte letošní sezonu?
Síla týmu je asi největší, jaká kdy byla, hrajeme disciplinovaně a dostáváme málo golů. Nicméně oproti loňskému roku jsme nezískali tolik bodů, vzhledem k tomu, že jsme plno zápasů nedotáhli do vítězného konce či aspoň neremizovali. Přišli jsem o dost bodů v závěrech utkání a nedaří se nám tolik v koncovce. Vloni se k nám štěstíčko více přiklonilo. Situace je taková, že se tam pereme čtyři týmy dole, o to kdo opustí soutěž. Pro nás je teď důležité utkání s Jeseníkem. Věřím, že nás přijdou diváci podpořit, i když to bude vysílat televize a vytvoří nám příznivou atmosféru.

Vnímáte jací soupeři vás dále čekají do konce sezony nebo se snažíte sílu soupeřů nevnímat?

Já už nevnímám, jestli hrajeme se Spartou či s někým slabším. Jdu zápas od zápasu. Občas se to snažím odlehčovat a říkám klukům: pojďme si to užít, kdy jindy máte možnost si zahrát třeba s Brazilci. Zároveň chceme ukázat, že nejsme jen do počtu, což myslím, dokazujeme. I s těmi nejlepšími týmy hrajeme slušné zápasy. Nejsou to takové propadáky, jako první sezonu. I Chrudim měla s námi problémy, aby nás porazila.

Když se podíváte na tabulku, vidíte tam nějaké překvapení?
Teplice, že jsou tak vysoko. Ale… vlastně není se čemu divit, majitel, pan Žák, přivedl pět kvalitních cizinců a mladí tepličtí mají tak velkou oporu.

Myslíte, že futsal půjde svou popularitou nahoru nebo už dosáhl svého stropu?
Vnímám to tak, že futsal za, dejme tomu, dvacet let určitý posun udělal, přišli zahraniční hráči, např. Brazilci, jak jsem zmiňoval. Ale ta popularizace není tak strmá, jaká byla u progresivnějšího malého fotbalu, kde působím šest let a tam to šlo rychleji nahoru, i když je to amatérský sport. Má stejně prostoru v televizi jako futsal, který je více profesionální. Malý fotbal se umí lépe mediálně ukázat. I když samozřejmě tomu hodně pomohly úspěchy na reprezentační úrovnii. Futsal naopak zastagnoval. Myslím, že by to chtělo, aby se více týmů zprofesionalizovalo a hrálo více českých profesionálních hráčů, a určitě propádáme také marketingově, což ukázalo i reprezentační utkání v Německu, kde je futsal v plenkách, ale směrem k propagaci a zviditelnění mají větší tah na branku. Přesto doufám, že i český futsal ještě svého stropu nedosáhl a bude populárnější.

Slýchávám někdy od fotbalových trenérů, že futsal není zrovna ideální sport pro jejich svěřence, protože se mohou třeba zranit. Jak vy toto vnímáte, vždyť také jste fotbalový trenér.
Pro vrcholový fotbal je futsal dobrý doplňkový sport. Obzvlášť přes zimní období, v kterém je u nás velká pauza oproti západní Evropě. Futsal hrají chytří hráči, kteří se nebojí hrát, kteří se snaží něco vytvořit a dokáží se orientovat na malém prostoru. To jsou vlastnosti, které nám ve velkém fotbalu chybí. Když vezmu to dobré z futsalu a implantuje se to do fotbalu, tak je to super. Když to trenér velkého fotbalu nedokáže, tak je špatný trenér. Hodně velkých hráčů, např. Neymar.jr, Iniesta a plno dalších brazilských a španělských fotbalistů si v mládeži futsalem prošlo a určitě to mělo pro ně velký přínos. Možná by si mohl fotbal a futsal trochu koncepčně pomoci, například metodickým zařazením futsalu do fotbalové přípravy mládeže. Fotbalistům by to přineslo chytrost a kvalitu řešení v mikrosituacích a dobří mladí futsalisté, kteří neuspějí v profi fotbale, by se mohli ještě uplatnit v profi futsale.

Vloni se vám v pozici asistenta trenéra povedlo zažít velký úspěch v malém fotbale. Získali jste titul na MS. Kde vidíte hlavní důvody úspěchu?
No byl jsem vlastně v pozici prvního trenéra, protože Radek Pokorný ze zdravotních důvodů neodcestoval. Utvořili jsme fantastickou partu kluků, kteří ve fotbale či ve futsalu toho moc nedokázali. A možná i proto byli všichni tak hladoví po tom úspěchu. Kluci to hrají zadarmo, ale mají srdce na pravém místě. A pracovali jako profíci. Dokázali jsme hrát svým aktivním stylem a dokonale jsme využili české zbraně jako součinnost a týmovost a samozřejmě jsme na to byli připraveni i v hlavách, což je velice důležité. Taky dobře fungoval celý realizační tým od manažera až k masérovi. Třešničkou na dortu bylo, že se nám povedlo ovládnout anketu Sportovec roku v kategorii družstev. I díky tomuto výsledku dostalo pár kluků nabídku do profi soutěží v USA a také naskočilo do futsalového dění a dokonce i do reprezentace.

Máte ještě nějaký sen?
Mým futsalovým snem je dotáhnout Démony do play off. Na MS malé kopané se seberealizuji u dospělého fotbalu a dokázal jsem si, že bych mohl být úspěsný i v této kategorii. Formu hrajícího trenéra jsem si vyzkoušel na regionální úrovni, ale to není to pravé. Jako trenér mám za sebou i dorosteneckou kategorii, teď se v Jablonci věnuji „třináctkám“, kde působí i můj syn. Mám radost, že se klukům daří a povedlo se nám uspět na halovém mistrovství ČR a jsme v nominaci v anketě Sportovec Jablonecka. Trénovat žáky je na prvním místě, malý fotbal a hrát futsal jsou super koníčky, to se dá ještě docela dobře skloubit. Kdybych ale dostal třeba v Jablonci možnost posunout se k vrcholovému profifotbalu, malý fotbal i futsal by šly stranou. Aktuálně trénuji mládež a vždy je mým cílem, aby to kluky bavilo a přispět k tomu, abych vychoval další ligové fotbalisty.

ptal se Alex Neugebauer

Podobné články