„Štális“, díky!

0 153

Postup Arsenalu Česká Lípa do ČFL v roce 2009 byl jedním z největších událostí posledního desetiletí sportovního dění na Českolipsku. Sice to byla „jen“ třetí liga, ale Lípa v té době fotbalem žila, což potvrzovaly pravidelně velké návštěvy na českolipském stadionu. Jedním z důležitých hráčů tohoto týmu byl i Josef Štálík. „Tenkrát jsme měli opravdu dobrý tým a hlavně vynikající partu,“ vzpomíná spolehlivý stoper. Teď už bude na fotbal opravdu jen vzpomínat, protože musel ze zdravotních důvodů ukončit hráčskou kariéru…

Jaké máte zranění, že musíte skončit s fotbalem?
Měl jsem poraněné vazy v rameni, bylo mi řečeno, že to bude v pořádku a na operaci jít můžu, ale i nemusím. Rozhodl jsem se pro druhou variantu, teď už ale vím, že jsem měl jít hned. Vyhnul bych se problémům, který u mě přetrvávají. Teď už se mi operaci podstoupit nechce. Proto jsem se rozhodl skončit.

Že byste si nějaký ten půlrok odpočinul a pak se vrátil třeba do nějakého alespoň okresního týmu?

Už nemám v plánu vracet se do žádného týmu v roli hráče. Chtěl jsem aktivně dohrát v Lípě na hřišti a ne takto. 

Vy jste patřil mezi hlavní postavy Arsenalu, když se postupovalo z divize do ČFL? Jak na tu dobu vzpomínáte?
Tenkrát jsme měli opravdu dobrý tým a hlavně vynikající partu, asi nejlepší, kterou jsem kdy zažil. Celý si to báječně sedlo a výsledkem byl zasloužený postup do ČFL.

Zažil jste ve fotbale ještě větší zážitek než byl ten postup do ČFL a s tím související oslavy po rozhodujícím zápase?
Postup s Lípou řadím velmi vysoko. Poslední zápas s Jirny o všechno byl výjimečný tím, že přišlo hodně lidí a byla parádní atmosféra. Oslavy, které následovaly, jsme si všichni užili. Ale velký zážitek bylo i vítězství v poháru Libereckého kraje, který se nevyhrává každý rok.

Jedním z velkých zápasů byl i ten pohárový se Slavií. Jak na něj vzpomínáte?

Samozřejmě na takové zápasy se bude vzpomínat dlouho. Přišlo 4500 diváků, všichni jsme si to užili. Ale těch zápasů, na které se bude dlouho vzpomínat bylo hodně. Ať už to byl Liberec, Slavia, Dukla nebo Bohemians 1905. Jsou to krásné vzpomínky. 

A je naopak nějaký zápas, na který byste nejradši navždy zapomněl?
Tak tady to mám jasný. Nejradši bych zapomněl na poslední zápas v Hrádku, kde mě protihráč zranil v první minutě a kvůli tomu končím kariéru.

Jste spokojený se svoji kariérou nebo možná šlo dosáhnout více?

Abych byl upřímný, tak si myslím, že šlo dosáhnout více, hlavně, když jsem hrál v Jablonci, ale i tak jsem se svojí kariérou spokojený. Chtěl bych ještě poděkovat rodičům, zejména tátovi, že mě přivedl k fotbalu a vždy mě v něm podporoval. Dále bych poděkoval své manželce a dětem za trpělivost a podporu. V neposlední řadě všem spoluhráčům, trenérům, mezi které patří i můj tchán a všem českolipským fanouškům.

Požádali jsem spoluhráče Jana Chadrabu a trenéra Pavla Hradiského (který byl trenérem Arsenalu při tom zmiňovaném postupu do ČFL), aby o Pepovi pověděli několik vět.

Jan Chadraba: S Pepou se známe už hodně dlouho. Hráli jsme spolu v Novém Boru a pak byli při vzniku Arsenalu. Nejvíce jsme toho odehráli, až když jsme se vrátili zpátky do Arsenalu v sezóně 2013/2014 na jarní část. Zažili jsme spolu těžké boje o záchranu v kraji, kdy jsme o své záchraně rozhodovali až v posledním zápase. Pepa je pro mne pan hráč. Myslím, že bez jeho zkušeností bychom ten kraj nezachránili. Je to vůdčí osobnost a má zkušenosti na rozdávání. Pepa byl pro náš tým velice důležitý, mladý kluci ho respektovali a šli za ním. Je škoda, že s fotbalem skončil, ale zase s ohledem na jeho zdravotní stav jeho rozhodnutí respektuji. Přeci jenom nejsme nejmladší. Věřím, že se do fotbalu jednou vrátí jako trenér. Ještě bych chtěl jednou Pepovi poděkovat za celý klub Arsenal Česká Lípa co pro nás jako hráč udělal. ,,Štális´´ díky!!!

Pavel Hradiský: Nejdříve jsem Pepu vedl na jaře 2008 v divizním Novém Boru, v létě jsme pak společně přešli do českolipského Arsenalu. Tam byl jedním ze stěžejních hráčů, kteří vykopali pro Lípu postup z divize do ČFL. Parta hráčů byla tehdy neskutečná a Pepa byl jedním z těch, na které jsem se mohl spolehnout. Nastupoval na pozici stopera a odváděl spolehlivé výkony. Měl úžasný výskok a výbornou hru hlavou, prohrál jen málokterý hlavičkový souboj. Díky tomu dokázal skórovat i po standardních situacích. Ale už tehdy měl občas zdravotní problémy, které ho později provázely čím dál častěji. Myslím, že nebýt jich, mohl dokázat ve fotbale daleko víc, potenciál na to určitě měl. V každém případě na něj mám ty nejlepší vzpomínky, ať jako na fotbalistu tak i na člověka.

autor: Alex Neugebauer
foto: Renata Krejná

Podobné články

We are using Google Analytics

Please confirm, if you accept our Google Analytics tracking. You can also decline the tracking, so you can continue to visit our website without any data sent to Google Analytics.