Petr Nejedlý – anketa Sportovní sympaťák Českolipska

0 375


Českolipský atlet zodpověděl otázky, které dostali všichni nominovaní.

 

Vezměme to od začátku. Jak ses dostal ke sportu?

Tak jako každé dítě, i já jsem hledal možnost, kde bych se mohl realizovat. Prošel jsem si akvaristikou, modelářstvím, sběratelstvím… Nic z toho mě ale nedokázalo zaujmout na delší dobu. Až v 9. třídě chodila jedna krásná spolužačka na atletiku a tím to vše začalo…

 

Proč sis vybral právě ten tvůj sport?

Nebudu nic zastírat, atletiku jsem si ze začátku vybral prostě proto, abych lépe poznal spolužačku, až poté začaly být důvody jiné, než zvyšující se hladina testosteronu. 🙂

 

Zkus o výjimečnosti „svého“ sportu přesvědčit čtenáře. 🙂

To je spíš otázka na Verču Süssnerovou. 🙂 Atletika je sport, který není pro každého. Na všechno jsi sám, pokud na to nemáš, není tu nikdo, za koho se můžeš schovat jako v kolektivních sportech, nikdo za tebe nedá gól, na nikoho se nemůžeš vymlouvat, pokud není výkon podle tvých představ, pak si za to můžeš sám! To je ta krása tohoto sportu, na nikoho krom sebe se nespoléháš, jak dopadnou závody je ve tvé režii, buď vyhraješ, nebo najdi chybu, proč tomu tak nebylo a naprav ji!

 

Je pro tebe sport v něčem handicapem?

Určitě jsou situace, kdy mě sport limituje v některým možnostech, ale nesmím si to připustit. Jakmile budu přemýšlet o tom, v čem mě sport limituje, inklinuje to k tomu, abych třeba někdy vynechal trénink. Jenže vynecháte ho jednou, za dva týdny třeba zase, za rok to máte 24 tréninkových dávek… A jak se říká, co nenaběháš, to neokecáš…

 

Jakému dalšímu sportu fandíš?

Jakémukoliv. 🙂 V tomto pasivním pohledu nerozlišuji druh, záleží jen na momentálním rozpoložení, jestli mám chuť podívat se na zápasy K1 nebo na partii šachů.

 

Co považuješ za rozhodující sportovní moment ve svém životě?

Rozhodující moment byl hned po zisku medaile na MČR, kdy jsem začal být spokojený, což byla ta největší chyba. Pokud budeš někdy spokojen s tím, co jsi dokázal, je to první stupeň k tomu, abys na to už nikdy nenavázal. Pokud jsi spokojený, přestáváš hledat možnosti ke zlepšení… Měsíc po mistrovství jsem se zranil tak, že mě to vyřadilo 4 měsíce mimo dráhu a následující rok jsem se nedokázal vrátit k výkonům, na které jsme byli já a mé okolí zvyklí, takže jsem začal hledat „handicapy“. To vyústilo v 2letou pauzu, během které jsem si vypěstoval 10 kg navíc. V tu chvíli jsem si uvědomil, co se ze mě stává, ten moment byl zlomový. Znovu jsem se pustil do tréninku, bez sparingpartnerů, s výroky druhých, že nedokážu navázat tam, kde jsem skončil… No a minulý rok jsem si mohl říci: „Jsem zpět…“ 🙂

 

Který sportovní úspěch považuješ prozatím za svůj životní?

Můj životní sportovní úspěch na mě teprve čeká. Úspěchy jsou, ale aby se jim dalo říkat životní, musím si z nich sednou na prdel! Což se zatím ještě nestalo, ale mám pořád 4 roky na to s tím něco udělat.

 

Nacházíš u některé sportovní osobnosti inspiraci?

Nemám vyhraněnou osobnost, ke které bych se upínal, každý člověk je individualita a já nechci být kopie upínající se k nějakému vzoru. Samozřejmě ale na druhou stranu, pokud člověk během svého života něco dokáže, je jedno, v jakém směru nebo odvětví, zaslouží, aby o něm bylo slyšet.

 

Prozradíš své osobní motto?

Never back down, což je moto všech ze Sculptors.

 

Šaty dělají člověka. Dělají šaty i sportovce? 🙂

Pokud se budeme bavit o atletice, tak jste si jistě všimli, že design elasťáků se za poslední roky moc nezměnil. 🙂 Podle mě je toto slovní spojení nešťastné a jediné možné správné by mělo znít: „Sportovec dělá šaty…“ Pokud Budu Gerdhard Placka, který plave v hasičské nádrži uprostřed vsi v nejmodernějších a nejtechnologičtějších plavkách, tak jsem pro ostatní buď Gerdhard Placka, který plave v hasičské nádrži uprostřed vsi v nejmodernějších a nejtechnologičtějších plavkách, nebo ten kluk, co vypadá jak blbec. 🙂

 

A teď zlehka – jak probíhá tvé všední ráno a jak by mělo probíhat tvé ideální ráno?

Mé všední ráno? To je třeba vidět, to se nedá popsat… A mé ideální? Napadá mě spousta možností, ale nejsem si jist, jestli by se daly publikovat. 🙂

 

Kultura na konec. Jaký je tvůj oblíbený film, jakou knihu bys nikdy nevyhodil a jakou hudbu si s chutí poslechneš?

V poslední době mě z filmů nadchl Atlas mraků. Kniha pro mě nemá citovou vazbu, znám začátek, znám pointu i závěr, taková věc mi už nemá co dát… A hudba? To co mi padne na youtube do ucha. 🙂

 

Děkujeme za rozhovor. Ptala se Jana Kočová

Foto (pod logem se sponzory): Renata Krejná

 

Podobné články

We are using Google Analytics

Please confirm, if you accept our Google Analytics tracking. You can also decline the tracking, so you can continue to visit our website without any data sent to Google Analytics.