Josef Semerád: kdo umí dobře na silnici, vyhrává i v terénu

0 142

Českolipští cyklisté uzavřeli slavnostním víkendovým vyhlášením letošní sezonu a my jsme požádali nejpovolanějšího člověka, Josefa Semeráda, zakladatele a trenéra místního klubu, o její zhodnocení.

Máte za sebou pátý ročník Českolipského silničního poháru. S jakými novinkami jste do něj vstupovali?
V letošním ročníku jsme poskytli cyklistické veřejnosti v kalendáři nový závod, kterým bylo kritérium ve Vernéřově. Tím jsme jednak vyřešili výpadek, vzniklý zrušením oblíbených hromadných závodů v Terezíně a jednak jsme tímto krokem prohloubili spolupráci se seriálem závodů „Severočeská amatérská liga“, který již dlouhá léta existuje v Ústeckém kraji. Právě tato liga SAL v letošním roce řešila velkou krizi ve svém kalendáři – ubývají pořadatelé a proto jsme jim podali pomocnou ruku a nabídli jim možnost zařadit Jarní časovku a Časovku družstev v České Lípě jako závody i pro jejich pohár. Ukázalo se to jako správný krok, protože oni si obohatili a doplnili poměrně chudý kalendář a my jsme zase kvitovali s povděkem nárůst počtu účastníků na našich závodech a s tím i spjatou vyšší sportovní úroveň těchto akcí. Pokud se ještě vrátím ke kritériu v průmyslové zóně ve Vernéřově, tak zařazením tohoto závodu jsme dosáhli unikátního stavu, kdy náš letošní Českolipský silniční pohár obsahoval naprosto veškeré disciplíny, které se jezdí na silnici, od klasických hromadných závodů, přes rovinaté časovky, časovky do vrchu, časovku družstev, závod do vrchu s hromadným startem a již zmíněné kritérium. Dáváme tedy šanci cyklistům všech somatotypů. Na své si přišli jak vrchaři, tak i tempaři a výbušní sprinteři.

Které výsledky či výkony vás nejvíce potěšily?
Pokud to vezmu z hlediska celého Českolipského silničního poháru, tak letošní rok byl plný vydařených závodů a skvělých momentů. Mě osobně nejvíce nadchla konkurence a účast, jaká se sjela na letošní domácí Časovku družstev a Jarní časovku. Myslím, že závodníci odjinud si již trasu oblíbili a budou se do České Lípy vracet. Líbí se mi neopakovatelná atmosféra hromadných závodů DAAK tour ve Skalici a zaplněné náměstí Tour de Zeleňák, kde odstartovalo k závodu cca 650 cyklistů. Ale musel bych vpodstatě jmenovat každého z pořadatelů, protože každý závod má svou neopakovatelnou historii, kterou tito lidé umožňují vytvářet a díky kterým tento nádherný sport existuje. Z individuálních výkonů musím zmínit zejména neuvěřitelný návrat Jakuba Svobody po vážném zranění páteře, který ve druhé části sezóny opět dominoval. Dlouho se bude vzpomínat na epickou bitvu o prvenství mezi Rudolfem Reicheltem a Janem Valešem v kategorii nad 40 let, od začátku až do posledního závodu předváděli oba jezdci úžasné výkony. Jako vždy mě těší, když náš seriál objeví pro cyklistiku úplně neznámá jména z okruhu mládeže a dětí, která prokáží svůj talent. Letos takto zazářil junior Dominik Hašek, ale jsou tu naděje i mezi nejmladšími – šikovní bráškové Kmochovi, mladý Martin Lamač, atd. Pokud to jde, snažíme se jim pomoci prostřednictvím klubového, materiálního a trenérského zázemí k jejich dalšímu rozvoji. Vážím si každého, kdo na naše akce dorazí a prostřednictvím své účasti si píše svůj vlastní sportovní příběh a třeba i splněný sen.

Dojde k nějakým změnám v příštím roce?
Přiznám se, že některé změny rád nemám. Ty se týkají hlavně případných situací, které způsobují nenadálé opravy silnic apod., v termínech, které máme schválené pro závod. Letos jsem měl také vypjatou situaci, která díky bohu dopadla dobře, ale to brnkání na nervy je vysilující. Co se týká změn v samotné soutěži, tak rád bych pokračoval ve spolupraci se SAL a usiluji o to, zařadit do kalendáře ještě jeden hromadný závod. Byl bych také moc rád, kdybych mohl věkově lépe rozdělit kategorii žen, ale jezdí jich bohužel tak málo, že to necháme stejné, jako letos. Jinak případné změny tras apod., nechávám zcela na svobodné vůli jednotlivých pořadatelů závodů. Atraktivní by byl příchod i silného finančního partnera, ale zatím jsem v tomto ohledu spíše skeptický.

Závodníci vaše klubu se samozřejmě účastnili nejenom tohoto poháru, ale předpokládám i jiných závodů. Mohl byste vybrat nejzajímavější výsledky?
Největší hodnotu mají zřejmě pódiová umístění na letním Mistrovství ČR masters v Sokolově. V konkurenci české špičky dokázal Vladimír Novák obhájit mistrovský titul v časovce dvojic a v časovce jednotlivců se umístil na druhém místě. Třetí místo v časovce dvojic vybojoval Rudolf Reichelt. Tradičně se týmu MS AUTO daří na červencových časovkách v Roudnici. Letos obsadil tým ve složení Rudolf Reichelt, Petr Nováček a Josef Semerád druhé místo v rámci legendární časovky trojic Giro de Zavadilka a stejné umístění vybojoval i mládežnický tým ve složení Matěj Baláž, Miloš Holec a Adam Janda. V časovce jednotlivců v rámci Memoriálu Zdeňka Bambáska získal cenné druhé místo i Jaromír Svoboda. Ze startů v zahraničí je dobré zmínit 11. místo Vladimíra Nováka v těžkém pětietapovém závodu Erzgebirgs Tour v silné konkurenci německých jezdců a druhé a jedenácté místo Josefa Semeráda z dvoudenních závodů Slovenské Pyreneje na Malé Fatře.

msauto_8

Jak se podle vás daří amaterské a poloprofesionální silniční cyklistice? Není až moc ve stínu horských kol a s nimi spojených různých závodů?
Jak se daří amatérské cyklistice? Záleží jak kde, protože vše stojí na lidech, kteří něco dělají pro jiné. Ti lidé buď někde jsou, nebo ne. Příkladem, je například sousední Děčín, kde po odchodu pana Jeřábka st. do cyklistického nebe, se organizovaná cyklistika v tomto tradičním městě, kde se mj. konalo v minulosti i Mistrovství ČR, úplně rozpadla. Obecně se dá říct, že spousta lidí jezdí na dobře vybavených kolech a velká většina z nich jezdí a trénuje sama. Pryč jsou časy, kdy k nedělním tréninkům vyjíždělo z České Lípy třicet cyklistů. Možná na tom má podíl současný životní styl, náročné zaměstnání nebo málo času. Proto mnozí ani nemají ambice se začlenit do nějakého klubu nebo nehledají parťáky k vyjížďkám. Také by bylo skvělé, kdyby se ukazovalo více dětí, ale dnešní životní styl zaměřený na pohodlnost a všedostupnost čehokoliv příliš nepřispívá ke změně trendu. Cyklistika na závodní úrovni je dřina a to možná odrazuje. Nicméně stále tu je zdravé lidské jádro, které udržuje řád sportovního dění v pohybu. Stále tu je v rámci našeho kraje v České Lípě a v Jablonci klub, který koncepčně pracuje s mládeží. Co se týká horských kol, nemyslím si, že stojí výše než silniční cyklistika. Opravdu dobrých závodníků MTB je u nás minimum a při tréninku stejně většinou stráví 70% objemu na silnici. Většina lidí vlastní horské kolo, aniž s ním vůbec vyjede do terénu. Jde o vlnu, která sem přišla v devadesátých letech a která umožnila díky lehkým převodům pohodlně vyjet na místa, kde to tak dobře silničkou nejde. Masová účast na akcích typu Malevil cup je určitě fajn, lidé zaplatí několikanásobně vyšší startovné než na našich akcích, ale návaznost ve smyslu, že by díky tomu hojně vznikaly nové oddíly a vychovávaly mládež, to bohužel nemá. Silnice je základ a kdo umí dobře na silnici, vyhrává i v terénu.

autor: Alex Neugebauer
foto: archív Josefa Semeráda

Tagged with: ,

Podobné články

We are using Google Analytics

Please confirm, if you accept our Google Analytics tracking. You can also decline the tracking, so you can continue to visit our website without any data sent to Google Analytics.